Záporná strana sw patentů

<small>Z FFII.cz</small>

• Nejlépe je to shrnuto ve stanovisku Slovenskej informatickej spoločnosti (http://www.informatika.sk/nazory.html#sppp).

• Interoperabilita. Představte si, že by si někdo patentoval například rozchod kolejnic. Absurdita takového postupu je naprosto zřejmá - vedlo by to k nesmyslnému budování nákladných překládacích stanic, při překládání by se navíc musely platit licenční poplatky (vlastníci patetntu by argumentovali výhodností pro ekonomiku). Nedává prostě smysl patentovat konvence. Pokud byste se při rozhovoru museli vyhýbat patentovaným frázím, byla by vaše komunikace přinejmenším dosti toporná. Podstatou software je kód, jazyk, takže prakticky vše je zde otázkou konvence.

• Životní cyklus vývoje IT. I kdybychom hypoteticky připustili možnost, že SWP mohou být přínosem pro rozvoj informačních technologií, pak 20 let patentové ochrany představuje zcela absurdní časový horizont, který neublíží pouze vlastníkům velkých softwarových portfolií. Pokud opravdu chceme monopol pro několik nadnárodních softwarových mamutů, usilujme o plnou patentovatelnost software.

• Malé a střední softwarové firmy mohou konkurovat a konkurují v kvalitě a zavádění inovací, nemohou ale konkurovat mimo svoji odbornou působnost v legislativní džungli softwarových patentů. ... V současném systému člověk potřebuje armádu právníků, aby si mohl ve světě patentovat vynález. Pro menší společnosti a individuální vynálezce, kteří si nemohou dovolit boj se složitostmi tuctů nesourodých národních systémů to může představovat nepřekonatelný problém. Současný svět si prostě nemůže dovolit odrazovat důležité pokroky v poznání a pochopení udržováním neproniknutelné sítě rozporných patentových regulací. Urgentně potřebujeme odměňovat inovaci, ne ji mařit. (Brad Smith (http://www.microsoft.com/presspass/features/2005/mar05/03-10PatentReform.asp))

• Základním argumentem zastánců softwarových patentů je, že jsou hnacím motorem inovací a že velmi úspěšně fungují v USA. K tomuto argumentu se vyjadřuje Richard Stallman (GNU Press (http://www.gnupress.org/book13.html)): ... Bylo to zhruba okolo roku 1990 kdy si programátoři v USA začali uvědomovat že čelí nebezpečí softwarových patentů. Vím jak to fungovalo kdysi a jak to funguje dnes. Nezaznamenal jsem po roce 1990 žádné zvláštní urychlení pokroku. V roce 2004 J. Bessen (MIT) & R. Hunt (Federal Reserve Bank) (http://www.researchoninnovation.org/swpat.pdf) "vědecky" (empirickou studií) dokázali, že softwarové patenty nevedou k inovacím. Viz též shrnutí studie od jejích autorů (http://www.researchoninnovation.org/softpat.pdf). Není nám známa žádná nezávislá studie, která by prokazovala, že současná praxe udělovaní softwarových patentů v USA stimuluje rozvoj informačních technologií.

• Softwarové patenty zavádí právní voluntarismus, který může vést k jejich zneužití mimo oblast IT. Stále více platí, že kdo není v elektronických médiích jakoby nebyl. Současně při verzi sw patentů připravované v EU bude při publikaci na internetu prakticky nemožné neporušit desítky patentů. Pokud se nebude obsah vašeho webu líbit nějaké velké společnosti vlastnící rozsáhlé portfolio softwarových patentů, může vás zlikvidovat právními spory.

• Softwarové patenty vedou k nekontrolovatelnosti informačních technologií. Všichni vědí, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. To samé bychom mohli říci o IT. Možnost, že mocný IT monopol zlikviduje nepohodlného politika stiskem tlačítka, který vyvolá dopravní nehodu se rychle posouvá ze sféry science-fiction do reality. Software je dnes neviditelně všudypřítomný. Například současné automobily jsou doslova prošpikovány softwarem obsaženým v agregátech vozu (vše od autorádia, ABS až po světla a směřovky bývá propojeno počítačovou sítí typu CAN). Vnitřní ethernet a napojení na internet nejsou hudbou budoucnosti. Pokud právní cestou zabráníme expertům aby se zabývali kontrolou informačních technologií, riskujeme totalitu dosud nevídaných rozměrů.

• Srovnání s klasickými patenty. Klasické patenty by měly zaručovat monopol výměnou za zveřejnění technické specifikace vynálezu. Ideje v oblasti software jsou často příliš subtilní, takže při jejich vyjádření vágní právnickou mluvou zaručuje patent monopol, přičemž protihodnota kterou poskytuje je fiktivní.

• Není možné vymezit jednoznačnou hranici mezi informatikou a matematikou. Kromě ryze komerčních softwarových produktů, jejichž jedinou motivací ze strany producentů je tvorba zisku (například kancelářské aplikace typu MS Office), existuje ale i sféra vědeckého softwaru (například R projekt (http://www.r-project.org/)), kterou by softwarové patenty zdevastovaly, stejně tak jako by patenty byly zničující pro matematiku anebo umění. Z pohledu patentovéhé úřadu ale není rozdíl mezi holiči a vývojáři softwaru či vědci, pro které je vývoj softwaru jedním z prostředků jejich profesní komunikace. V tomto smyslu představují softwarové patenty i hrozbu omezení svobody slova.

• Deficit demokracie v EU. Připusťmě ještě jednou čistě hypotetickou možnost, že se v hodnocení Směrnice o počítačem implementovaných vynálezech mýlíme a ža pravdu má Komise EU (http://europa.eu.int/comm/index_en.htm). I kdyby se na podpoře softwarových patentů shodovali všichni významní odborníci z oboru IT a i kdyby existovaly renomované a nezávislé studie jasné prokazující prospěšnost patentovatelnosti softwaru, ani v takovémto hypotetickém případě by Komise neměla morální právo prosazovat svůj názor navzdory vůli občanů států Evropské unie. V zastupitelské demokracii se pochopitelně Komisaři nemohou ptát na názor každého z nás (a velmi častým argumentem je, že odpůrci SWP představují jen jednu víceméně irelevatntní zájmovou skupinu). Jenže našimi mluvčími jsou demokraticky zvolení poslanci Evropského parlametu, kteří verzi prosazovanou Komisí jednoznačně odmítnuli. Ostentativní ignorování názoru Evropského parlamentu (http://www.europarl.eu.int/) ze strany Komise EU již není problém softwarových patentů ale je přímo nedostatkem respektu k základům Evropské demokracie (... This is not about software patents, it is about respect for the foundations of European Democracy. Hartum Pilch) (http://wiki.ffii.org/LtrFfiiCons050308En).

• Jedinou cestou k informaticky bezpečné společnosti je otevřenost informačních technologií. Je třeba si uvědomit, že internet otevírá cestu k možnosti efektivně komukoli zabránit používat licenci na určitý softwarový produkt. Výrobce není povinen komukoli poskytnout licenci pro používání svého produktu. Pokud je možnost vytvářet konkurenční produkty výrazně omezena softwarovými patenty, dostávají se uživatelé prostřednictvím licenčních podmínek do pozice rukojmí výrobců software.